vinum
Apariencia
vinum | |
clásico (AFI) | [ˈu̯ɪnʊ̃ˑ] ⓘ |
eclesiástico (AFI) | [ˈviːnum] |
rima | u̯i.num |
Etimología 1
[editar]Del protoindoeuropeo *wóinom[1], en última instancia de la raíz *weih₃-, "retorcer". Compárese el griego antiguo οἶνος (oĩnos), el eólico ϝοίνος (woínos), el licio oino, el armenio antiguo գինի (gini) (moderno գինի (gini)), el albanés verë o el hitita 𒃾𒄿𒈾- (wiyana-).
Sustantivo neutro
[editar]2.ª declinación (-um) | ||
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativo | vinum | vina |
Vocativo | vinum | vina |
Acusativo | vinum | vina |
Genitivo | vinī | vinōrum |
Dativo | vinō | vinīs |
Ablativo | vinō | vinīs |
- 1
- Vino.
Descendientes
[editar]descendientes [▲▼]
- Aragonés: bin (an)
- Arrumano: yin (rup)
- Asturiano: vinu (ast)
- Catalán: vi (ca)
- Dálmata: ven (dlm)
- Español: vino (es)
- Esperanto: vino (eo)
- Extremeño: vinu (ext)
- Francoprovenzal: vin (frp)
- Francés: vin (fr)
- Friulano: vin (fur)
- Gallego: viño (gl)
- Interlingua: vino (ia)
- Istriano: veîn (ist); vèin (ist)
- Italiano: vino (it)
- Ligur: vin (lij)
- Lombardo: vin (lmo)
- Napolitano: vino (nap)
- Novial: vine (nov)
- Occitano: vin (oc)
- Piamontés: vin (pms)
- Portugués: vinho (pt)
- Rumano: vin (ro)
- Sardo: binu (sc)
- Siciliano: vinu (scn)
- Valón: vén (wa)
- Véneto: vin (vec)
- Irlandés antiguo: fín (sga)
- Gaélico escocés: fion (gd)
- Irlandés: fíon (ga)
- Manés: feeyn (gv)
- Protogermánico:
- Inglés antiguo: win (ang)
- Inglés: wine (en)
- Alemán antiguo: win (goh)
- Alemán: Wein (de)
- Sajón antiguo: win (osx)
- Neerlandés antiguo: win (odt)
- Neerlandés: wijn (nl)
- Afrikáans: wyn (af)
- Frisón antiguo: win (ofs)
- Frisón: wyn (fy)
- Nórdico antiguo: vín (non)
- Danés: vin (da)
- Feroés: vín (fo)
- Islandés: vín (is)
- Noruego: vin (nb)
- Sueco: vin (sv)
- Gótico: 𐍅𐌴𐌹𐌽 (got)
- Protoeslavo:
- Bielorruso: віно (be)
- Búlgaro: вино (bg)
- Eslavo eclesiástico antiguo: вино (cu) “vino”
- Lituano: wynas (lt)
- Polaco: wino (pl)
- Ruso: вино (ru)
- Serbocroata: vino (sh); ви́но (sh)
- Ucraniano: вино (uk)
Referencias y notas
[editar]- ↑ Mallory, J. P. & Adams, Douglas Q. (2006) The Oxford introduction to Proto-Indo-European and the Proto-Indo-European world. Oxford: OUP, p. 166. ISBN 9780199287918